Co znamená odore v Italština?

Jaký je význam slova odore v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat odore v Italština.

Slovo odore v Italština znamená zapáchat, páchnout, vůně, pach, pach, odér, odér, pach, ucítit, vycítit, smrad, zápach, puch, pach, vůně, zralý, přezrálý, smrdět. Další informace naleznete v podrobnostech níže.

Poslouchat výslovnost

Význam slova odore

zapáchat, páchnout

C'è odore in casa loro, ma non so dire di cosa esattamente.
ⓘQuesta frase non è una traduzione della frase di origine. Byla krásná a voněla skořicí.

vůně

sostantivo maschile (příjemná)

(podstatné jméno ženského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu ženského (např. sestra, kočka, kniha).)
Il profumo della cena ha riempito la casa.
ⓘQuesta frase non è una traduzione della frase di origine. Vyvětrej si tu, máš tu děsný smrad.

pach

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)
La puzza era evidente quando abbiamo aperto il frigorifero.

pach

sostantivo maschile (zvířecí)

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)
I segugi intercettarono l'odore della volpe.

odér

sostantivo maschile

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)
Era una serata calda e l'odore dei barbecue si diffondeva tra i giardini della periferia.

odér, pach

(přeneseně: obklopující atmosféra atd.)

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)

ucítit

(dokonavé sloveso: Vyjadřuje časově ohraničený děj (např. odjet, naučit se, sníst).)
Ha sentito odore di aglio e ha capito che il suo amico stava cucinando.
Ucítila česnek a bylo jí jasné, že její přítel vaří.

vycítit

verbo transitivo o transitivo pronominale (figurato, informale) (přeneseně)

(dokonavé sloveso: Vyjadřuje časově ohraničený děj (např. odjet, naučit se, sníst).)
Ha sentito odore di guai quando gli altri hanno iniziato a discutere, così è andato via dal bar.

smrad, zápach, puch

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)
Alla fine individuarono la fonte della puzza, un topo morto sotto il divano, senza dubbio lasciato lì dal gatto.

pach

sostantivo maschile

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)
C'era uno strano odore pungente nell'aria, ma Paul non sapeva dire con certezza cosa fosse.

vůně

sostantivo maschile (výrazná)

(podstatné jméno ženského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu ženského (např. sestra, kočka, kniha).)
In piedi sulla spiaggia, Jenna respirava l'odore intenso del mare.

zralý, přezrálý

locuzione aggettivale (formaggi) (sýr: páchnoucí)

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
Quel Camembert è delizioso e dall'odore forte.

smrdět

(hovorový výraz: něco záporného)

L'aria salmastra aveva l'odore del mare.

Pojďme se naučit Italština

Teď, když víte více o významu odore v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.

Víte o Italština

Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.