Co znamená disonore v Italština?
Jaký je význam slova disonore v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat disonore v Italština.
Slovo disonore v Italština znamená hanba, potupa, ostuda, ostuda, hanba, ostuda. Další informace naleznete v podrobnostech níže.
Význam slova disonore
hanba, potupa
(podstatné jméno ženského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu ženského (např. sestra, kočka, kniha).) La ragazza fu umiliata dal padre, che la punì pubblicamente per aver portato il disonore alla famiglia. |
ostuda
(podstatné jméno ženského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu ženského (např. sestra, kočka, kniha).) Lo scandalo ha causato disonore al politico. |
ostuda, hanba
(podstatné jméno ženského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu ženského (např. sestra, kočka, kniha).) Il nuovo edificio era un vero e proprio obbrobrio architettonico. |
ostuda(situace) (podstatné jméno ženského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu ženského (např. sestra, kočka, kniha).) Il politico non si è mai ripreso dalla sciagura di essere stato sorpreso a prendere mazzette. Poté, co politika přistihli při braní úplatků, se už nikdy neoklepal z ostudy. |
Pojďme se naučit Italština
Teď, když víte více o významu disonore v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.
Související slova slova disonore
Aktualizovaná slova Italština
Víte o Italština
Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.