Co znamená sfortuna v Italština?

Jaký je význam slova sfortuna v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat sfortuna v Italština.

Slovo sfortuna v Italština znamená smůla, smůla, zatracená smůla, smůla, nešťastná událost, dobře mu tak, dobře mu tak, Smůla!, proklít, zaklít. Další informace naleznete v podrobnostech níže.

Poslouchat výslovnost

Význam slova sfortuna

smůla

smůla

(podstatné jméno ženského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu ženského (např. sestra, kočka, kniha).)
Abbiamo avuto molta sfortuna con il tempo.

zatracená smůla

La mancanza di neve durante le Olimpiadi Invernali è stata davvero una sfortuna.

smůla

(podstatné jméno ženského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu ženského (např. sestra, kočka, kniha).)
La sfortuna sembra averlo perseguitato per tutta la vita.

nešťastná událost

Hanno avuto la sventura di essere vicino a lui quando si è sentito male.

dobře mu tak

(informale)

Per tutta la vita Albert ha avuto una gran sfortuna.

dobře mu tak

Che sfortuna che non riesci a trovare le chiavi della macchina!

Smůla!

(zvolání: Citově vzrušené zvolání.)
Ho sentito che non hai passato l'esame di guida. Che sfortuna!

proklít, zaklít

verbo intransitivo

(dokonavé sloveso: Vyjadřuje časově ohraničený děj (např. odjet, naučit se, sníst).)

Pojďme se naučit Italština

Teď, když víte více o významu sfortuna v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.

Víte o Italština

Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.