Co znamená appendiabiti v Italština?

Jaký je význam slova appendiabiti v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat appendiabiti v Italština.

Slovo appendiabiti v Italština znamená ramínko, věšák, ramínko, stojan. Další informace naleznete v podrobnostech níže.

Poslouchat výslovnost

Význam slova appendiabiti

ramínko

(na šaty)

Se avessi messo via la tua giacca come si deve, su un appendino, le pieghe si spianerebbero e terrebbe molto meglio la forma.

věšák

sostantivo maschile (na kabáty)

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)
Appendete i vostri cappotti sull'appendiabiti vicino alla porta.

ramínko

(na oblečení)

(podstatné jméno středního rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu středního (např. kuře, letadlo).)
Dopo aver fatto il bucato Maggie ha impiegato un'ora per appendere tutti i vestiti sugli attaccapanni.

stojan

(na oblečení)

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)
Stendi i tuoi jeans umidi sullo stendino: per domattina saranno asciutti.

Pojďme se naučit Italština

Teď, když víte více o významu appendiabiti v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.

Víte o Italština

Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.