Co znamená sonoro v Italština?

Jaký je význam slova sonoro v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat sonoro v Italština.

Slovo sonoro v Italština znamená znělý, zvonící, vyzvánějící, hlasitý, měkký, zvučný, audio. Další informace naleznete v podrobnostech níže.

Poslouchat výslovnost

Význam slova sonoro

znělý

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
Il "th" di "them" è una consonante sonora.

zvonící, vyzvánějící

aggettivo (zvon)

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
La campana sonora si sentiva per tutta la città.

hlasitý

aggettivo

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
È un auditorio sonoro.

měkký

aggettivo (fonetica) (samohláska)

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
Certe vocali sono sonore, altre sono sorde.

zvučný

aggettivo (hlas)

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
La voce sonora di Tony è sorprendente, perché lui è mingherlino.

audio

(podstatné jméno středního rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu středního (např. kuře, letadlo).)

Pojďme se naučit Italština

Teď, když víte více o významu sonoro v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.

Víte o Italština

Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.