Co znamená ridente v Italština?
Jaký je význam slova ridente v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat ridente v Italština.
Slovo ridente v Italština znamená smějící se, usměvavý, radostný, smát se, k smíchu, hýkat smíchy, vtipkovat. Další informace naleznete v podrobnostech níže.
Význam slova ridente
smějící seaggettivo (přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.) |
usměvavýaggettivo (přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.) |
radostný(pocit) (přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.) |
smát se
È stata una bella serata e tutti alla festa hanno riso. Byl to bujarý večítek, všichni se dosyta smáli. |
k smíchusostantivo maschile Guarda che pettinatura ridicola! Che ridere! Koukni na ten hroznej účes, to je fakt k smíchu. |
hýkat smíchyverbo intransitivo Il nuovo comico ha fatto ridere il pubblico. |
vtipkovatverbo intransitivo (fare battute divertenti) Abbiamo scherzato tutta la notte. Vtipkovali jsme celou noc. |
Pojďme se naučit Italština
Teď, když víte více o významu ridente v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.
Související slova slova ridente
Aktualizovaná slova Italština
Víte o Italština
Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.