Co znamená ricchione v Italština?

Jaký je význam slova ricchione v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat ricchione v Italština.

Slovo ricchione v Italština znamená teplouš, buzerant, buzík, teplouš, buzerant, buzík, teplouš, teplouš, buzerant. Další informace naleznete v podrobnostech níže.

Poslouchat výslovnost

Význam slova ricchione

teplouš, buzerant, buzík

(volgare, offensivo) (urážlivý výraz)

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)
Dan ha chiamato "frocio" un altro studente ed è stato mandato dal preside.

teplouš, buzerant, buzík

(volgare, offensivo) (urážlivě)

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)
Chiamare frocio un omosessuale è offensivo.

teplouš

(volgare, offensivo) (slang, urážlivě)

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)
John è stato sospeso dalla squadra di football dopo che ha chiamato un altro studente culattone.

teplouš, buzerant

(spregiativo, offensivo) (urážlivě)

(podstatné jméno mužského rodu: Označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů rodu mužského (např. bratr, jelen, kámen).)

Pojďme se naučit Italština

Teď, když víte více o významu ricchione v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.

Víte o Italština

Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.