Co znamená perenne v Italština?

Jaký je význam slova perenne v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat perenne v Italština.

Slovo perenne v Italština znamená věčný, trvalý, nekončící, trvalý, víceletý, permanentní, trvalý, stálý, trvanlivý. Další informace naleznete v podrobnostech níže.

Poslouchat výslovnost

Význam slova perenne

věčný, trvalý, nekončící

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
Le loro lamentele perenni sono state ignorate dal governo.

trvalý, víceletý

aggettivo invariabile (botanica) (rostlina)

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
I fiori perenni spesso non sono sgargianti come quelli stagionali.

permanentní, trvalý, stálý

aggettivo

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
Le rovine del villaggio sono state conservate come perenne ricordo delle atrocità che vi sono avvenute.

trvanlivý

(formale)

(přídavné jméno: Označuje vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen (např. vysoká dívka, velký dům.)
L'aceto è imperituro: si può usare per sempre.

Pojďme se naučit Italština

Teď, když víte více o významu perenne v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.

Víte o Italština

Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.