Co znamená ljóstillífun v Islandština?

Jaký je význam slova ljóstillífun v Islandština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat ljóstillífun v Islandština.

Slovo ljóstillífun v Islandština znamená fotosyntéza, fotosyntéza. Další informace naleznete v podrobnostech níže.

Poslouchat výslovnost

Význam slova ljóstillífun

fotosyntéza

nounfeminine

Þar kemur til skjalanna undravert ferli sem kallast ljóstillífun.
Klíčem je úžasný proces nazvaný fotosyntéza.

fotosyntéza

noun (Líffræði)

Ljóstillífun er svo flókin að vísindamenn eru enn að reyna að komast að leyndarmálum hennar.
Fotosyntéza je tak složitá, že se vědci stále pokoušejí odhalit její tajemství.

Zobrazit další příklady

Alkunnugt er að við hina lífsnauðsynlegu ljóstillífun nota plönturnar koltvíildi og vatn sem hráefni til að framleiða sykrur og nota sólarljósið sem orkugjafa.
Většina lidí ví, že při fotosyntéze, která je pro život nezbytná, rostliny využívají oxid uhličitý a vodu jako suroviny potřebné k tvorbě cukrů, a sluneční světlo jako zdroj energie.
Allen Milligan og Francois Morel, vísindamenn við Princeton-háskóla í Bandaríkjunum, hafa uppgötvað að kíslið í glerskel kísilþörunganna veldur efnabreytingu í vatninu sem er inni í þeim, þannig að það skapast kjörskilyrði fyrir ljóstillífun.
Výzkumníci Allen Milligan a Francois Morel z Princetonské univerzity v USA zjistili, že křemík, z něhož jsou schránky rozsivek utvořeny, způsobuje ve vodě uvnitř schránek chemické změny, díky kterým je tam ideální prostředí pro fotosyntézu.
Koldíoxíð er ómissandi þáttur í ljóstillífun sem er fæðuöflunaraðferð grænu jurtanna.
Oxid uhličitý je nezbytnou složkou fotosyntézy — procesu, kterým si zelené rostliny vyrábějí potravu.
Ljóstillífun er það ferli þar sem blaðgræna plantna virkjar ljós til að framleiða kolvetni úr koldíoxíði og vatni.
Fotosyntéza je proces, jímž si rostlinné buňky pomocí světla a chlorofylu vyrábějí sacharidy z oxidu uhličitého a vody.
Þeir duttu niður á ljóstillífun.“
Přišly na fotosyntézu.“
Laufið fær vatn frá rótunum, koldíoxíð úr loftinu og orku frá sólinni til að framleiða sykrur og gefa frá sér súrefni — ferli sem er kallað ljóstillífun og felur í sér um 70 efnabreytingar sem menn skilja ekki allar enn þá.
Listy si berou z kořenů vodu, ze vzduchu oxid uhličitý a ze slunce energii, aby vyráběly cukry a vylučovaly kyslík — v procesu nazývaném fotosyntéza, s níž je spojeno asi 70 chemických reakcí, a všem ani nerozumíme.
Auk þess að mynda sykrur og súrefni með ljóstillífun framleiða grænu jurtirnar einnig ótrúlegan fjölda annarra efna úr öðrum undirstöðueiningum.
Kromě cukru a kyslíku, jež vznikají při fotosyntéze, vytvářejí zelené rostliny také pozoruhodnou řadu látek z jiných chemických stavebních kamenů.
Rafeindir og róteindir verða að hafa jafna og gagnstæða hleðslu; nifteindin verður að vera agnarögn þyngri en róteindin; hiti sólar verður að samsvara varmagleypni blaðgrænunnar til að ljóstillífun geti átt sér stað; ef sterku kraftarnir í atómkjarnanum væru örlítið veikari gæti sólin ekki myndað orku með kjarnahvörfum, en ef þeir væru örlítið sterkari yrði eldsneytið, sem þarf til orkuframleiðslunnar, gríðarlega óstöðugt; ef ekki kæmu til tvær hermur í atómkjörnum rauðra risastjarna hefði ekkert frumefni þyngra en helíum getað myndast; ef geimurinn væri minna en þrjár víddir væru tengingar tauga- og blóðrásarkerfis óhugsandi, og ef geimurinn væri meira en þrjár víddir væru reikistjörnurnar ekki á stöðugri braut um sólu. — The Symbiotic Universe, bls. 256-7.
Náboje elektronu a protonu musí mít stejnou hodnotu, ale opačné znaménko; neutron musí být o zlomek procenta těžší než proton; aby mohlo dojít k fotosyntéze, musí být mezi teplotou Slunce a absorpčními vlastnostmi chlorofylu soulad; kdyby silná interakce byla o něco slabší, Slunce by nemohlo produkovat energii termonukleární reakcí, ale kdyby byla o něco silnější, potom by palivo, které by bylo pro vznik energie potřebné, bylo extrémně nestabilní; kdyby neexistovaly dvě různé pozoruhodné rezonance v atomových jádrech, které jsou ve středu rudých obrů, nemohl by vzniknout žádný další prvek kromě hélia; kdyby prostor měl méně než tři rozměry, bylo by propojení v toku krve a v nervové soustavě nemožné; a kdyby byl prostor více než trojrozměrný, nemohl by oběh planet kolem Slunce být ustálený. (The Symbiotic Univerze, strany 256–257)
Eins og rætt var í fyrri kafla („Hvað býr að baki snilldarverkinu?“), er ljóstillífun jurtunum lífsnauðsynleg.
Rostlinstvo, jak už ukázala předchozí kapitola („Co je za tímto mistrovským dílem?“), je závislé na fotosyntéze.
Þar kemur til skjalanna undravert ferli sem kallast ljóstillífun.
Klíčem je úžasný proces nazvaný fotosyntéza.
Við borðum mat og öndum að okkur súrefni sem myndast við ljóstillífun plantna.
Díky světlu rostliny vytvářejí k našemu užitku potravu a kyslík.
Þessar lífverur nota ekki ljóstillífun heldur svokallaða efnatillífun.
Tyto organismy nevyužívají fotosyntézu, ale proces, který se nazývá chemosyntéza.
Í grænukornunum er blaðgræna en hún drekkur í sig sólarorku sem er notuð við svonefnda ljóstillífun.
V těch je chlorofyl, jenž pohlcuje světelnou energii.
(1) Í jurtum á sér stað undravert ferli sem kallast ljóstillífun. Hún er í stuttu máli fólgin í því að jurtir taka til sín koldíoxíðið sem við öndum frá okkur og nota sólarorkuna til að mynda kolvetni og súrefni.
(1) Oxid uhličitý, který vydechujeme, přijímají rostliny. Prostřednictvím úžasného procesu nazývaného fotosyntéza, do kterého je zapojeno sluneční světlo, produkují rostliny sacharidy a kyslík.
Er trúlegt að lífverur, sem tímgast og eru háðar ljóstillífun, hafi orðið til af sjálfu sér og á einhvern óútskýranlegan hátt?
Myslíte si tedy, že živé organismy, které využívají fotosyntézu a které jsou schopny se samy množit, vznikly spontánně a způsobem, který nelze vysvětlit?
Nokkrir sérfræðingar hafa sett fram undarlegar skýringar á því hvernig lífverur, sem háðar eru ljóstillífun, hafi orðið til.
Někteří odborníci uvádějí překvapivá vysvětlení toho, jak se život závislý na fotosyntéze vyvíjel.
Ljóstillífun er svo flókin að vísindamenn eru enn að reyna að komast að leyndarmálum hennar.
Fotosyntéza je tak složitá, že se vědci stále pokoušejí odhalit její tajemství.
Þótt hann virti fyrir sér allan gróðurinn í kringum sig fann hann enga þörf hjá sér til að rannsaka það sem menn áttu eftir að kalla ljóstillífun ársþúsundum síðar, þetta torskilda ferli þar sem blaðgræna jurtanna beislar orku sólarinnar til að mynda fæðu fyrir menn og skepnur, tekur til sín koldíoxíð sem menn og skepnur anda frá sér og gefur frá sér súrefni sem þeir anda að sér.
Když viděl kolem sebe všechnu tu zeleň, necítil, že se musí ponořit do záhady toho, čemu budou lidé po tisíciletích říkat fotosyntéza — do záhady onoho tajemného pochodu, jímž chlorofyl, zelené barvivo v rostlinách využívá energii slunečního světla, aby vyrobil potravu pro člověka i pro zvířata, a přitom odebíral kysličník uhličitý, který člověk a zvířata vydechují, a vydával jim k dýchání kyslík.
„Í ljóstillífun eiga sér stað um sjötíu aðskildar efnabreytingar,“ segir líffræðingur einn.
„Na fotosyntéze se účastní asi sedmdesát různých chemických reakcí,“ řekl jeden biolog.
Þetta er nefnt ljóstillífun og á hún sér stað í frumulíffærum sem kallast grænukorn. Þau eru svo smá að 400.000 kæmust fyrir í punktinum við lok þessarar setningar.
Tento proces se nazývá fotosyntéza a probíhá v buněčných útvarech zvaných chloroplasty. Jsou tak malé, že by se jich vešlo 400 000 na tečku na konci této věty.
Skoðum þetta út frá stærri mælikvarða, alheiminum sjálfum: Lítils háttar frávik í styrk rafsegulkraftsins hefðu áhrif á sólina og breyttu þar af leiðandi ljósinu sem nær til jarðar með þeim afleiðingum að ljóstillífun plantna yrði erfið eða útilokuð.
A jak je to v kosmickém měřítku? Kdyby se elektromagnetická interakce jen nepatrně změnila, mělo by to vliv na Slunce, a v důsledku toho by se změnilo i světlo dopadající na Zemi; tím by se ztížila nebo znemožnila fotosyntéza, jež probíhá v rostlinách.

Pojďme se naučit Islandština

Teď, když víte více o významu ljóstillífun v Islandština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Islandština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.

Víte o Islandština

Islandština je germánským jazykem a úředním jazykem Islandu. Je to indoevropský jazyk, patřící do severogermánské větve germánské jazykové skupiny. Většina islandsky mluvících žije na Islandu, asi 320 000. V Dánsku žije více než 8 000 rodilých islandských mluvčích. Tímto jazykem mluví také asi 5 000 lidí ve Spojených státech a více než 1 400 lidí v Kanadě. Přestože 97 % obyvatel Islandu považuje islandštinu za svůj mateřský jazyk, v komunitách mimo Island, zejména v Kanadě, počet mluvčích klesá.