Co znamená cioè v Italština?

Jaký je význam slova cioè v Italština? Článek vysvětluje úplný význam, výslovnost spolu s dvojjazyčnými příklady a pokyny, jak používat cioè v Italština.

Slovo cioè v Italština znamená mám na mysli, konkrétně, jmenovitě, a to, vlastně, t.j., jinými slovy, to jest, víš jak. Další informace naleznete v podrobnostech níže.

Poslouchat výslovnost

Význam slova cioè

mám na mysli

(informale)

(nedokonavé sloveso, fráze: Sousloví, jehož základem je nedokonavé sloveso vyjadřující časové neohraničený děj.)

konkrétně, jmenovitě

(příslovce: Vyjadřuje různé bližší okolnosti dějů nebo předmětů, anebo stupeň vlastnosti nebo míru věcí (např. dnes, hodně, dobře, tady).)

a to

vlastně

congiunzione (korekce)

(částice: Uvozuje samostatné věty a naznačuje jejich druh, případně postoj mluvčího k jejich obsahu (např. kéž, nechť, ano, ne).)
Non mi piace il caffè. Cioè, mi piace solo quando è molto leggero.
Nemám rád kávu. Vlastně mám, ale jen když je velmi slabá.

t.j.

(latino) (to jest)

jinými slovy

avverbio

Hera era una divinità, vale a dire un'antica dea greca.

to jest

congiunzione (t.j.)

Sam erediterà l'immobile quando raggiungerà la maggiore età, ovvero a 18 anni.

víš jak

interiezione (colloquiale) (výplňkové úsloví)

Pojďme se naučit Italština

Teď, když víte více o významu cioè v Italština, můžete se pomocí vybraných příkladů naučit, jak je používat a jak přečtěte si je. A nezapomeňte se naučit související slova, která navrhujeme. Naše webové stránky se neustále aktualizují o nová slova a nové příklady, takže můžete v Italština vyhledat významy dalších slov, která neznáte.

Víte o Italština

Italština (italiano) je románský jazyk a mluví jím asi 70 milionů lidí, z nichž většina žije v Itálii. Italština používá latinku. Písmena J, K, W, X a Y neexistují ve standardní italské abecedě, ale stále se objevují v přejatých slovech z italštiny. Italština je druhým nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii s 67 miliony mluvčích (15 % populace EU) a jako druhý jazyk jí mluví 13,4 milionů občanů EU (3 %). Italština je hlavním pracovním jazykem Svatého stolce a slouží jako lingua franca v římskokatolické hierarchii. Významnou událostí, která napomohla šíření italštiny, bylo Napoleonovo dobytí a obsazení Itálie na počátku 19. století. Toto dobytí urychlilo sjednocení Itálie o několik desetiletí později a posunulo jazyk italského jazyka. Italština se stala jazykem používaným nejen mezi sekretáři, aristokraty a italskými dvory, ale také mezi buržoazií.